Zajímavá otázka je, kde se kaz vlastně nejčastěji tvoří. Z praxe i ze statistik víme, že nejvíce ohrožené jsou těžko dostupné oblasti v ústech a také na zubech a mezi nimi – jamky a rýhy na žvýkacích ploškách, styčné plochy mezi zuby, cervikální třetina zubu u dásní a v případě obnažených kořenů i jejich povrch. Pokud se v těchto místech hromadí zubní plak, vzniká ideální prostředí pro rozvoj kazu.

V běžné řeči obvykle mluvíme o kazu, ale z medicínského hlediska existuje více typů zubních kazů. Podle postižené tkáně rozlišujeme kaz skloviny, který je v počáteční fázi často reverzibilní, dále kaz dentinu, který se šíří rychleji, a kaz cementu, který postihuje obnažené kořeny zubů. Z hlediska rychlosti průběhu může jít o akutní kaz, který postupuje rychle a má světle žluté zbarvení, nebo chronický kaz s pomalejším vývojem a tmavou kariézní lézí. Existuje také zastavený kaz, který se přestal vyvíjet a má tvrdou pigmentovanou spodinu.

Pokud jde o vztah k zubní dřeni, rozlišujeme povrchní kaz, střední kaz, hluboký kaz blízký dřeni a kaz, který již pronikl až do zubní dřeně. Důležitý je i průběh kazu v dentinu – může jít o podminovaný kaz, který se šíří hlavně pod sklovinou, nebo penetrující kaz, jenž rychle postupuje směrem k dřeni. Kaz se může objevit na intaktním zubu – primární kaz, vedle výplně takzvaný sekundární kaz, nebo dokonce pod výplní, recidivující kaz, což bývá důsledkem špatného ošetření.

Klíčovým nástrojem, jak zubním kazům předcházet, je správná ústní hygiena – a to domácí i profesionální – a také pravidelná prevence. Pravidelné čištění zubů, používání mezizubních kartáčků a dentální nitě, omezení sladkostí a pravidelné návštěvy u zubaře jsou klíčové kroky k udržení zdravého chrupu. Čím dříve je kaz odhalen, tím snazší a vlastně i levnější je jeho léčba. Při správné péči a pravidelné prevenci je možné se kazu dokonce úplně vyhnout. Zubní kaz totiž nebolí, proto jsou návštěvy zubního lékaře a včasná detekce tak důležité!